Testy > Sekačky skoro za stejnou cenu, ale ten rozdíl! - 19. 04. 2015

Nejdřív jsem myslel, že mě pošlou do háje. A nejmíň jeden z nich asi nakonec litoval, že to neudělal! Tři kamarádi chalupáři si shodou okolností v rozpětí několika týdnů pořídili nové sekačky a mně se podařilo je jednotlivě ukecat (samozřejmě mě to stálo dost točených…), abych si sekačky mohl vyzkoušet jako první a v rámci možností je trochu porovnat. Vystřídali se tak na naší zahradě a dokonce mě za svými vlastními sekačkami vyfotili. Vědí, že jsem vším, co se týká zahrady, dost postižený, dva z nich na mě koukali jako na blázna už když jsem se jim hrabal v kompostérech a nakonec zorganizoval jejich výměnu. Takže vydejchali i tuhle akci, při které jsem si chtěl ověřit, jestli nás výrobci sekaček netahají za fusekli.

Jak to zabalili, jak se to složí?
Asi jsem trochu hnidopich, ale u všeho, co si koupím, mě zajímá, jestli výrobce bral v úvahu, že zákazník na rozdíl od něj tu věc vidí poprvé v životě. Nejstrašnějším případem pro mě jsou satelitní přijímače. Téměř bez výjimky jsou manuály k nim psané pro odborníky v servisu a laický uživatel je odkázaný na postup pokus – omyl. Zprovoznění sekačky není zdaleka tak složité, ale stejně jsem byl zvědavý, jak k tomu páni inženýři přistoupili.

Jako první nakupoval přítel Josef a pořídil si sekačku VeGA 46 HWB za 8790 Kč. Když jsem se ho ptal, kde výrobce sídlí, drbal se na hlavě a přiznal, že vůbec netuší, kdo to vyrobil. Myslím, že to nezjistil dodnes. Mě každopádně naprdlo hned při vykládání sekačky z auta, že krabice nemá výseky pro uchopení, není ji za co chytit! Kdybych na to byl sám, tak bych ji musel povytáhnout z kufru auta a praštit s ní o zem…

Test sekaček

Po rozbalení se hned rozsvítila má manuálová kontrolka. Během sestavování rukojeti se ukázalo, že tento model v návodu vůbec není a tak jsem postup odhadoval podle jiných, podobných typů, které se ale dost lišily. Není tam ani slovo o tom, jak zprovoznit bowdeny. Nakonec jsem to zvládl s použitím vlastního nářadí, klíče přibalené nejsou.

A manuál mi zvedal adrenalin dál. Pokyny pro sestavení sběrného koše vůbec neodpovídají modelu, na to, jak upevnit látkovou část na kovovou konstrukci, musí přijít novopečený majitel sám. Uvádějí tady množství oleje, ovšem pro úplně jiné typy, ale alespoň varují, abyste ho tam nenalili moc. V manuálu není konkrétní typ motoru, tento na rozdíl od jiných vůbec nemá sytič, není tam ani zmínka o nutnosti načerpat palivo pumpičkou…

Test sekaček

Michal je velká pečlivka a tradicionalista, takže mě vůbec nepřekvapil, že si pořídil sekačku stejné značky, jakou sekal zahradu snad víc než 15 let. A donutilo ho k tomu jen to, že jeho rodičům chcípla jejich sekačka a tak jim velkoryse věnoval svou starou, která ten jejich piditrávníček bude sekat dalších patnáct let. Sám si koupil zase AL-KO, konkrétně model 46.5 SP-A. Stála baťovských 7990 korun.

Oproti modelu veGa měla krabice pohodlné otvory pro přenášení, což bylo dobře, protože obsah byl zjevně těžší. Potěšilo mě také, že krabice se dala otevřít bez jakýchkoliv nástrojů, to jsou detaily, které u mne vítězí! Ovšem opravdové hody slavila moje manuálová úchylka – z krabice vypadla malá knihovnička! Úžasné množství manuálů jen potvrdilo obecně předpokládanou germánskou preciznost. Jen abych se neradoval předčasně – po ponoření do jedné z knížek jsem zjistil, že návod na sestavení je jen obrázkový, takový komiks bez jediného slova. Ale stačilo to, i když obrázky by mohly být lepší kvality.

Sestavení stroje bylo nejsložitější ze všech. A opět jsem potřeboval vlastní vercajk. Koš se skládá ze dvou polovin, takže šroubovat, zápasit s pružinami… navíc v balení chyběl jeden šroub 4 x 35, naštěstí jsem našel v dílně podobný. K upevnění spodní části madla jsou předepsány 4 podložky, umístit se kvůli kulise pro nastavení výšky sekání dají jen 3, v balení jich bylo 5! Asi jsem to s tou německou přesností přehnal…

Test sekaček

Ovšem to jsem ještě netušil, že skutečný zápas s hmotou mám teprve před sebou. Tomáš je známý šetřílek a navíc k práci na zahradě nemá příliš blízko, no, vlastně k jakékoli práci. Přesto nás ale překvapil, když koupil sekačku značky HECHT. Pro přesnost HECHT 548 SW s cenou 7990 Kč. Už i do vesnice uprostřed lesů totiž pronikly zkušenosti s mizernou kvalitou asijských výrobků s tímto názvem. Sám jsem si pěkně naběhl s jejich zádovým postřikovačem, který i přes opakovanou opravu zatvrzele umisťoval svůj tekutý obsah nejen přes trysku na zvolený pozemek, ale i na má záda a do žlábku pod nimi. Pocit, že vám do rozkroku stéká roztok jedovatého Roundupu není nic moc!

Test sekaček

Zápas začal už při vybalování. Madlo položené nahoře je spojené bowdeny s tělem sekačky, což by mohla být výhoda, která vám ušetří montáž, ale jen do chvíle, kdy se šťastný majitel pokusí sekačku dostat sám z krabice. Ježek v kleci.

Mizerné černobílé obrázky v návodu už mě svou nezřetelností nepřekvapily. Připojení madla bylo díky tomu, že viselo na bowdenech, jednoduché, jen dvěma šrouby, ale velký problém byl s pákami nastavení výšky rukojeti – i v návodu je popsáno, že se klíčem musí upravit napětí. Klíč pochopitelně není přiložen.

Test sekaček

V návodu není uvedeno, že ve vyhazovacím otvoru nového stroje je vložen mulčovací klín. Člověk, který kupuje sekačku poprvé v životě, bude při prvním sečení asi hodně překvapený, že všechna tráva je na trávníku a koš je prázdný. Už mě vůbec nepřekvapilo, že v pasáži o zprovoznění není uvedeno potřebné množství oleje. Co budu dělat, když tam toho naliji moc?

Tak už snad konečně poseču nějakou trávu!
Souboj se třemi sekačkami při jejich sestavováním mě naprosto vyčerpal. Ale uklidňoval jsem se myšlenkou, že normální člověk si nekupuje tři sekačky najednou, a jednu nějak zvládne. Případně pomůže zdatný soused. Nebo sousedka :-). Teď ale nastal čas zjistit to nejdůležitější – jak budou sekačky sekat trávu? Protože se jednalo o fungl nové stroje, nečekal jsem nějaké problémy. Můj soukromý testík taky není laboratorní, spíš jsem byl zvědav na své vlastní pocity z ovládání každé sekačky a samozřejmě na výsledek – posečený trávník. Aby mě kamarádi nelynčovali, vyměřil jsem na zahradě přibližně tři stejné díly trávy nižší v okrasné části a vyššího materiálu v té užitkové. Tráva byla suchá, jen při zemi byl zbytek rosy.

Jako první jsem prohnal travou stroj se značkou VeGa. Hned při startu mě potěšil motor Briggs & Stratton, který dělá čest značce, perfektně startuje a při práci se nedusí. Tím ale veškerá radost končí. Děsné je ovládání pojezdu, sekačka skáče jako koza, navíc má nějakou divnou setrvačnost, takže, po povolení madla ještě kus jede, což je hodně nepříjemné při přesném vysekávání kolem okrasných záhonů. Druhým zásadním problémem jsou hladká kola, přesněji špatný vzorek a asi i materiál. Kola vůbec nezabírají, kloužou po trávě a nedá se tím pádem regulovat rychlost! Navíc ta zadní, hnaná, jsou dost malá, celkově má tak sekačka horší záběr a na svahu se smeká.

Test sekaček

Zadní výhoz ze začátku funguje bez problémů, jen některé silnější stonky na užitkové zahradě se za sekačkou opět vztyčí a musí se přejet vícekrát. I boční výhoz vyhazuje jak má, nástavec upadnul jen jednou pod keřem rybízu. Lehký kontakt s dřevinou stačil také na to, aby na jedné straně upadly oba kryty kol, ale nepoškozené šly znovu nasadit. Co bylo ale po celou dobu sečení hodně nepříjemné, to byly neustálé bolestivé štípance od ostrých hran obou ovládacích madel. Vyřešily to rukavice, což asi v létě nepotěší.

Test sekaček

Po delším sečení se objevila dost podstatná slabina u zadního výhozu, který by bez vloženého koše měly udržovat v provozní poloze jakési prapodivné vložky či podpěry. Ty ale přestaly fungovat a výhoz se hned ucpal travou. Jediným řešením bylo ulomit z nejbližšího keře klacek a zastrčit ho pod víko výhozu. Sekačkový pravěk. Vyhazovací otvor je vůbec problematický, stačila vlhčí tráva ve stínu a ucpával se.

Při přechodu na práci s další sekačkou, což byla značka AL-KO, mě hned při prvním dotyku nepříjemně překvapil holý kov bez nějakého plastového potahu. Madlo má navíc jen jednu fixní polohu, nedá se upravit výška. Tím ale výčet negativ končí, po rozjezdu už jsem se jen radoval ze sečení. Fakt.

Test sekaček

Bezvadný je pro mne dosud neznámý motor značky AL-KO, přesně AL-KO Pro 140 Quick Start. Vynikající je start, na první škubnutí, ať je motor studený nebo teplý. Drží stejnoměrné otáčky ve vysoké i mokré trávě, pořád jede jako dráha. Briggs & Stratton i Honda si ho musí všimnout!

Další velký rozdíl oproti oběma zkoušeným sekačkám spočívá v tom, co se děje s trávou po useknutí nožem. U strojů VeGa a HECHT se koš naplnil sotva do půlky a už se začal ucpávat vyhazovací otvor. Takže to byl docela opruz pořád běhat s poloprázdným košem na kompost. AL-KO má tu díru na trávu už od pohledu větší a asi i líp tvarovanou, protože koš se vždycky nadusal až po okraj, byl úplně plný! A to i s vlhkou trávou ze stínu pod keři. Taky mi víc vyhovoval pevný plastový koš. Ty látkové se musí všelijak vytřásat, z toho umělohmotného všechna tráva vyjede jak po toboganu.

Test sekaček

Dobře fungují taky veliká zadní hnací kola s výrazným vzorkem, nemají žádný problém s kopcovitým terénem. Oproti konkurenčním sekačkám nemělo AL-KO boční výhoz, ale aspoň jsem nemusel hledat upadlý nástavec :-). I zadní výhoz narovnal trávu pěkně do řádku, víko se nemuselo ničím podpírat.

Zatímco sekačka AL-KO fungovala tak pohodově, že vlastně není o čem psát, HECHT vydal námět na román. Tomáše mi bylo líto. Při nákupu sice ušetřil asi tisícovku, ale hned po mé akci musel zamířit do servisu s nefunkční sekačkou. Ale v tom jsem opravdu nevinně! Marně se mu to snažím vysvětlit.

Test sekaček

Komplikované bylo už startování, protože systém čárek na rukojeti není moc jasný, polohy plynu jsou při studeném a teplém startu různé, ale při práci jsou otáčky přes naznačenou regulaci pořád stejné. Poznat se dají jen ty úplně nejnižší otáčky, při nich se motor rozkucká a smrdí. Naopak velmi příjemný byl pocit při uchopení nebývale měkkého madla, snadné nastavení výšky sečení a dobrá manévrovatelnost. Pochvalu si zaslouží velikost a vzorek zadních hnaných kol, která podobně jako u sekačky AL-KO dobře táhnou i ve svahu.

Tím ovšem veškeré radosti skončily a dál můžu pokračovat jen výčtem drobných nepříjemností, které uzavřel finální průser. Nejvíc se na nich podepisovaly použité materiály. Už po naplnění nádrže došlo k prvnímu souboji, závit na víčku prostě nesouhlasil s výliskem na nádrži a zatvrzele se snažil jít „přes závit“. Po prvním vysypávání koše je mi také jasné, že asijský tvůrce nikdy nic podobného neměl v ruce. Madlo koše má zespodu naprosto nesmyslně vyztužující mřížku, která se vám pěkně zakousne do prstů.

Látkový pytel koše není dole za co uchopit, takže vysypávání trávy připomíná práci s pytlem brambor. Výrobce asi počítal s tím, že stejně nebude co vysypávat, protože i při sečení suché nízké trávy se zadní část koše zaplní sotva do třetiny a vyhazovací otvor už se dusí. Dusí se i motor, který i ohřátý každou chvíli zhasne.

Na okrasné zahradě si s touto sekačkou budete muset rezervovat čas na dosečení okrajů strunovkou, tělo sekačky je o fous užší, než rozchod předních koleček, takže na kraji trávníku zůstává „alej“ travních stvolů.

Z okrasné zahrady jsem zamířil na užitkovou a hned na kraji jsem vysekl trávu mezi dvěma keři josty. Při vycouvání jsem jen nevěřícně zíral, jak se měkoučký potah rukojeti při kontaktu se zelenými větvičkami trhá a rozpadá. Rozškubané okraje madla jsem omotal izolačkou, už je mi jasné, že Tomáš asi nebude mít radost…

Test sekaček

Při sečení užitkové zahrady s vyšší travou a bočním výhozem sekačka silnější stonky jen ohne a oholí, ty se opět vztyčí a zahrada připomíná sibiřskou krajinu po pádu tunguzského meteoritu – říkali tomu telegrafní les.

Mezi keře už snad raději nebudu zajíždět, opět se něco poškodilo, tentokrát se ulomila plastová příchytka bowdenu. Začínám nabývat pocitu, že konstruktéry zajímal jen vzhled výrobku na prodejně a jeho praktické užití šlo mimo ně. Jinak by se nástavec bočního výhozu nemohl pořád válet na zemi. Stačí sebemenší slabý kontakt s nejnižšími větvemi jakéhokoliv keře nebo s terénní nerovností a zůstane ležet v trávě. Neustále zastavovat, nasazovat, znovu startovat… to bych tedy každý týden dělat nechtěl!

Test sekaček

Hurá, nástavec už nasazovat nemusím! Při posledním odpadnutí zmizel pod sekačkou a nůž amputoval celý přední plastový úchyt, zadní je jím poznamenán. Tím pádem na užitkové zahradě končím, sekačka nemá zadní výhoz.

Nasazuji koš a přesouvám se na nízký okrasný trávník, ale pokus o start skončil naprostým fiaskem. Při třetím zatažení za startovací šňůru zůstala vytažená v plné délce, sekačka tím pádem nejde nastartovat. Na startovací šňůře se objevily stopy otěru červené umělé hmoty. Co to asi je?

Test sekaček

Shrnuto: za cca 4 hodiny provozu a posečení asi 200 metrů nízkého okrasného trávníku a 300 m vyššího na užitkové zahradě došlo k rozkladu sekačky! Odešla šňůra startéru, packa krytu bočního výhozu, pěnový návlek na držadle… je to opravdu pouťovka, materiálová tragédie.

Co jsem tedy zjistil?
Tak hlavně to, že Tomáš je opravdu kamarád. Nezabil mě a sekačku HECHT odvezl do servisu. Všechno jsme zhodnotili u pivka a všichni přítomní uznali, že můj pokus o soukromý test byl v rámci možností objektivní. Shodli jsme se na tom, že hlavní problém asijských výrobců je stále v tom, že jen tupě kopírují předlohu, kradou funkční konstrukci bez ohledu na právní ochranu, ale výsledkem je stejně jen shit, protože je nezajímá funkčnost zboží. Stačí jim, aby pěkně vypadalo v prodejně. Docela by mne zajímalo, jak to dopadne se servisem, ale to by asi bylo na další samostatný amatérský test.

Původně jsem myslel, že ve finále ocením všechny sekačky počtem pivních korunek od lahváčů, ale to bych dělal reklamu konkrétnímu pivovaru, takže zůstanu u oblíbených hvězdiček. Zvolil jsem čtyři amatérská kritéria, ve kterých jsem uděloval od jedné do pěti hvězdiček. Součet hvězdiček ze všech kategorií pak dal konečné pořadí.

sekačkacenazprovozněníobsluhasečeníodolnost materiálůcelkem
AL-KO 46.5 SP-A7990 Kč* * ** * * ** * * * ** * * * *17 *
VeGA 46 HWB8790 Kč* ** ** * ** * *10 *
HECHT 548 SW7990 Kč****4 *

U tragédie se značkou HECHT jsem narazil na problém, že mezi symboly v mém počítači není půlka hvězdičky. U kritéria odolnost materiálů jsem tak musel, ač nerad, dát celou. Nepochopitelnou pro mne ale při „kvalitě“ použitých materiálů a celkové nefunkčnosti zůstává cena této sekačky.

VeGa se asi blíží standardu použitelnosti, chtělo by to ale reference od někoho, kdo s ní seče delší dobu. Osobně mi na ni nejvíc vadila špatná přilnavost k terénu a problém s přenosem síly motoru na malá a hladká hnací kola. Na svažité zahradě je to souboj. Jenže cenově se příliš neliší od sekačky AL-KO, která je zjevně o třídu výš.

Nejsem staromilec, ale na přetrvávajícím tvrzení o německé preciznosti pořád něco je. S tou sekačkou AL-KO nebyl sebemenší problém a při práci ve mně neustále udržovala solidní pocit stroje, který si odvede svou práci a já se kromě řízení nemusím o nic starat a řešit pořád nějaké problémy. Dovedl bych si u ní představit některé komfortnější prvky, jako by bylo třeba příjemnější madlo, ale důležitý je výsledek práce. A ten je perfektní.

Snad si kluci příště dají pozor, než něco koupí. Nejlepší je dát na doporučení známých, jak jsou se svou sekačkou spokojeni. Takovým těm celostránkovým testům v novinách, které se tváří jako vědecké a seriózní, bych moc nevěřil. Už několikrát se provalilo, že si ho zaplatil výrobce jednoho z testovaných výrobků, který sice ve výsledku skončil až na „velmi pěkném druhém místě“, ale svou cenou vítěze tak převálcoval, že i ten největší prosťáček musel pochopit, že na celé čáře vítězí ten druhý! Tak to tedy ten můj srandatest je poctivější. I když mi Tomáš nemůže přijít na jméno…

On-line diskuze

GoldenTabs - 09. 01. 2018 04:12
Kg28og

Vstoupit do diskuze

Reklama

all4car
login